Objevte zemi, která je obrovská svou rozlohou, je plná protikladů a zároveň fascinující. Zemi tří kultur, která stojí ne za jednu, ale hned za několik cest. Mexiko.
Mexiko je velká a různorodá země s barvitou kulturou. Nabízí zajímavé památky indiánských dob, ducha koloniálních měst a v neposlední řadě koupání v Karibiku či Tichém oceánu. A to všechno jen několik hodin letu z Česka...
Najednou jsem uslyšel zvuk podobný šumění padajícího listí. Zastavil jsem se, zvedl hlavu ke korunám stromů a konečně na vlastní oči spatřil onen jedinečný zázrak přírody - třepetání milionů pestrobarevných křídel stěhovavých motýlů, příslušníků druhu Danaus plexippus, jinak zvaného monarcha.
Jen těžko si lze představit, že motýl dlouhý pouhých několik centimetrů dokáže za den urazit vzdálenost až 120 km. Takového výkonu jsou schopni právě monarchové, kteří během dlouhých a horkých letních dnů žijí na území přiléhajícím k hranicím USA a Kanady...
Čas burčáku letos nastal kvůli vedrům dříve než obvykle. Jeho milovníci tvrdí, že když tohoto nápoje vypijou tolik, kolik mají krve, bude to mít blahodárný účinek na jejich zdraví. Kdyby to byla pravda, byli by někteří Mexičané zdraví jako řípy - místního 'burčáku' totiž zkonzumují až pět litrů denně. Jak ten jejich burčák, který se vyrábí z agáve, chutná?
Běžné auto neprojede. Jediným možným dopravním prostředkem kromě koně jsou různé typy džípů a malých náklaďáčků, tzv. kamionet. Za námi se táhne chvost prachu...
Volar znamená ve španělštině létat. Volador pak letící, létající, či létavý. A nebo také kolovadlo, zoologicky létající ryba a mnoho dalších významů. Nyní ovšem bude řeč o indiánských voladorech. Dnes je potkáte po celém Mexiku, když předvádějí své umění na trzích, jarmarcích či slavnostech.
Dříve tento ceremoniál, či lépe řečeno vrcholný artistický výstup, představoval čistě náboženský rituál. Smyslem jako skoro ve všech případech byla poklona bohům a žádost o jejich přízeň, jež měla být vyjádřena dobrou úrodou a dalším rokem bez přírodních katastrof či epidemií...
Mexický stát Jalisco proslavila ohnivá voda, která se pije se solí a limetkou. Pravá tequila se pálí pouze v tomto státě. Jakýkoliv jiný šnaps, byť vyrobený ze stejných surovin, ale mimo Jalisco, se tak nazývat nesmí. Tato zem prostě patří tequile, což žádný cestovatel jen tak nepřehlédne. Po celém kraji se totiž rokládají lány modré agáve.
Do hlavního města státu Jalisco - Guadalajary - jsem přijel v polovině prosince. Střed města tvoří široká pěší zóna zabírající dvě souběžné ulice a táhnoucí se od ohromné katedrály s barevnými glazovanými taškami na střeše kolem divadla Degollado až ke kulturnímu institutu Cabanas...
Mexické sopky se bouří. Ve středu se probudil k životu vulkán Popocatepetl, který leží zhruba 65 kilometrů jihovýchodně od mexické metropole. Blízké vesnice pokryl sopečný popel. Popocatepetl se začal bouřit jen pár dní poté, co začala chrlit kameny a lávu neblaze proslulá Ohňová sopka na západě Mexika.
Ohňová sopka, ležící na hranici mezi státy Colima a Jalisco na západě Mexika, dosahuje výšky 3820 metrů a je považována za nejnebezpečnější v celém Mexiku. Naposledy vybuchla v roce 1999, v únoru pak 'vyplivla' několik hořících skalních úlomků...
Tohle je strašlivá díra. Přesně to musí člověka napadnout, když po čtyřech a půl hodinách cesty v mexickém vedru rozhrkaným autobusem dorazí až sem. Vede sem kamenitá cesta, jmenuje se to tu Xcalak, a když to místní vyslovují, zní to jako iškalak. Je to pár dřevěných domků, jedna hospoda, děravá silnice a smradlavé přístaviště.
Vesnice prý slouží jak mezistanice při pašování drog. Tak co tady má člověk sakra hledat? Ráj...
Dva měsíce strávené na tamějších silnicích nám poodhalily Mexiko a Guatemalu mnohem barevněji než kdybychom seděli v sedačce luxusního klimatizovaného autobusu a putovali mezi hlavními turistickými centry.
Stopovat se dá všude, tvrdí základní stopařský zákon. Přesto po třech měsících pobytu v USA, vystaveni trvalým rasistickým názorům bílých Američanů vůči Mexičanům a dalším latinskoamerickým obyvatelům, jsme o úspěšnosti a hlavně bezpečnosti tohoto rčení v Mexiku a Guatemale silně pochybovali. "Latinos" považují vypasení Američani za jeden z nejnebezpečnějších národů světa, především díky vysoké kriminalitě a rozkvetlé drogové scéně...
V měsíčním světle, které zalévá jihomexický stát Oaxaca, statisíce mořských želv následují starý instinkt a vynořují se z vln Tichého oceánu, aby do písku zdejších pláží nakladly vejce. "Je pravděpodobné, že se zde staletí rodily, a tak se vracejí, aby nakladly vejce na pláži, kde se z nich samy vyklubaly," vysvětluje ředitel mexického želvího střediska Javier Vasconcelos.
Úsilí o ochranu životního prostředí, které mexická vláda začala vyvíjet před deseti lety, pomáhá želví populaci prosperovat. V následujícím týdnu bude La Escobilla zaplavena želvami. Každou noc jich zde bude očekáváno přes tisíc...
Mexiko nejsou jen starodávné pyramidy a další památky předkolumbovského období, není to jen krásná příroda a neuvěřitelně modré moře, není to jen tequila a nekonečné mejdany ve všudypřítomných barech. Každá část této středoamerické země - s trochou nadsázky - jako by představovala jeden z úseků mexických dějin. A město Puebla je typickým "reprezentantem" koloniální éry.
Španělskými kolonisty je nejvíce "poznamenáno" centrum města, které leží nedaleko na východ od Mexiko City. Právě v centru Puebla, na čtvercovém náměstí a v nejbližším okolím dobyvatelé Mexika vystavěli různobarevné domy s podloubími, s ozdobenou omítkou okolo oken, s malými balkonky...
Nopál, kaktus ve tvaru rakety, který je součástí mexické vlajky a vědce neustále překvapuje svými léčivými vlastnostmi, pomalu vymizel z pravidelného jídelníčku Mexičanů kvůli vysoké ceně. Tento "zázračný" kaktus, jedna z hlavních součástí diety předkolumbovských indiánských národů a po dlouhá staletí doplněk stravy Mexičanů, postupně mizí se stolů chudých, tedy asi 40 miliónů lidí. Upozornila na to Mexická asociace studií na obranu spotřebitele (AMEDEC).
Dodala, že se tento produkt stal nedosažitelným pro rodiny s nízkými příjmy kvůli své ceně, která dosahuje až pěti dolarů za kilogram, tedy o dolar více, než je vMexiku minimální denní mzda...
Voda, která se valí několika rameny pralesem, vypadá, jako by do ní někdo vysoko v horách neustále sypal modrou barvu. Odstín řeky je tak jasný, až to praští do očí. Však také řeka dostala jméno Aqua Azul, což v překladu znamená Modrá voda. Toto místo v mexickém státě Chiapas je dokladem toho, že do Mexika se nejezdí jen za pyramidami a dalšími indiánskými památkami předkolumbovské éry, ale také za krásnou přírodou.
Většina především německy hovořících turistů přijede k Aqua Azul jen na skok. Vyleze z autobusu, rozdá pár drobných žebrajícím indiánským dětem, poobědvá nějakou mexickou specialitu v místní restauraci, udělá si pár snímků modré řeky a už zase nastupuje do autobusu a uhání dál...
Mexická sopka Popocatépetl, ležící 60 kilometrů od metropole Mexika, o sobě znovu dává vědět. V pondělí vypustila do vzduchu mračna dýmu a popela, které pak silný vítr zanesl nad vesnice v okruhu 25 kilometrů. "Kouřící hora", jak tento 5450 metrů vysoký vulkán nazývají domorodci, zesílil v posledních dnech svou aktivitu. V kráteru sopky se podle odborníků vytvořil malý lávový dóm, který by mohl naznačovat větší erupci v blízké budoucnosti.
Popocatépetl je jednou z dvaceti činných mexických sopek a díky výšce 5450 metrů nad mořem je nejvyšší z nich. V bezprostředním okolí vulkánu žije na 400.000 lidí...
Malebné městečko Taxco leží ve výšce 1800 metrů nad mořem na svahu stříbrné hory, ve vzdálenosti 80 km od Cuernavacy (a 170 km od Mexico City). Je z mexické metropole pohodlně dostupné autobusy, kterých jezdí až patnáct denně (zhruba tříhodinová jízda z Mexico City vás přijde na přibližně 8 dolarů). Stříbro zde objevili již Španělé v polovině 16. století, brzy ho však vydolovali. Až José de la Borda - údajně francouzský emigrant - v roce 1743 našel pohádkovou žílu, která jemu i městu zajistila prosperitu.
Podle místní legendy projížděl místem, kde nyní stojí kostel Santa Prisca, když jeho kůň klopýtl a vykopl ze země hroudu stříbra...
Celý hřeben Cordiller od Aljašky až po Ohňovou zemi je bohatý na vyhaslé i činné sopky. Ty druhé sice znepříjemňují život místním obyvatelům, ale na druhé straně lákají dobrodružství chtivé návštěvníky jako teplá limonáda vosy. Ani já jsem si nechtěl nechat při své návštěvě Mexika takovou příležitost ujít. Jako svou oběť jsem si vybral sopku Paricutín ve státě Michoacán pyšnící se přívlastkem nejmladší na světě.
Krajina v této části Michoacánu tak trochu připomíná Máchův kraj, kolem dokola se rozkládají husté borové lesy rostoucí z písčité půdy. Oblast je osídlena převážně taraskánskými Indiány, kteří sami sebe ve svém jazyce nazývají Purépecha a mnozí z nich ani neovládají španělštinu...
Cancún je místo šťastné sedmičky. Je to také město které prý vzniklo v počítači. Je to ale také místo, kde by se mohl natočit druhý díl filmu Trumanova shony - vzpomínáte si na Jima Carreyho jak žil v umělém světě, kterým jej obklopili filmaři? Ta sedmička je jednoduchá. Cancún, tedy jeho turistická část, leží na ostrově odděleném od pevniny dvěma úzkými kanály. Ostrov připomíná tvarem opravdu číslici sedm.
Jen se podívejte dobře na mapu. Kdysi Vady byla jen rybářská vesnice. A pusto, prázdno. Vypráví se, že když se v Mexiko City rozhodli, že kromě Acapulka musí mít země ještě jedno skvělé letovisko, dali do počítače parametry všech možných i nemožných míst...
