V posledních letech mířilo do Bulharska poměrně dost Čechů, nejčastěji letadlem. Pokud jste dobrodružnější povahy, nevadí vám nepohodlí a dlouhá cesta, můžete to zkusit autem. Z Prahy do Nesebru dorazíte za necelých 24 hodin.
Cesta autem do Bulharska se vyplatí hlavně těm, kteří se nechystají strávit celou dovolenou na jedné pláži nebo v jednom letovisku, ale podívat se třeba i do bulharských hor či do některých klášterů...
"Kam bys jezdil? Tady máš Tatry, Niagaru i Zlaté písky" - přesvědčoval štamgast se zvednutým půllitrem mladého cestovatele v populární televizní reklamě z nedávné minulosti. Autoři Zlaté písky do reklamy nezakomponovali náhodou.
Luxusní středisko se světovou pověstí patří dlouhodobě k nejoblíbenějším místům na bulharském pobřeží a Češi se řadí k jeho pravidelným návštěvníkům již od konce padesátých let...
Turisté v Bulharsku se dělí na dvě skupiny. Na Sluňáky a Zlaťáky. Ti první míří na jižní pláže Slunečného pobřeží, ti druzí na sever k Varně na Zlaté písky. Ovšem jak jedni tak druzí nedají na to "své" místo dopustit. Jsou to věční rivalové, asi jako sparťané a slávisté.
Češi míří už tradičně ve větší míře na jih, na severu jich je o poznání méně. O to více sem přijíždí Němců nebo Britů. Zlaté písky jsou také jak na pobyt tak na útratu dražší než Slunečné pobřeží, o takových třicet i padesát procent...
Poprchává, studený vítr zalézá pod kůži a my bloudíme křivolakými uličkami v Arbanasi, jen tři kilometry od někdejšího sídla králů a hlavního města Veliko Tarnovo. Najít klášter v Bulharsku totiž někdy není tak jednoduché jako jinde v Evropě.
Když se potřetí ocitáme na stejném místě, zanecháme marných pokusů a ptáme se místních. Ukazují nám cestu, ze které jsme se právě vrátili. Po středověkém kostele tu nebylo ani památky...
Kam letos na dovolenou? Řecko? Španělsko? Itálie? Ale kdepak! Po opatrném oťukávání v uplynulých dvou třech letech je jasné, že letošním hitem je Bulharsko. To Bulharsko, kde většina z nás už kdysi byla a odkud se mnozí tenkrát vrátili s přesvědčením, že to bylo naposledy. Čím to, že se Bulharsko zase dostalo na výsluní?
Bulharští průvodci při líčení turistické historie Slunečného pobřeží s oblibou zmiňují vůbec prvního zahraničního turistu, který sem přijel. Byl jím v roce 1957 jakýsi ostravský horník...
Před dvěma lety jsme byli v Bulharsku autem - po stopách mládí. Byla to krásná dovolená. Potkali jsme spoustu příjemných lidí, jen cesta přes Srbsko byla zbytečně napínavá a vychutnali jsme si ji až při návratu po bulharském a srbském vnitrozemí.
Možná jsme měli jen štěstí, možná to byla sbírka náhod, počasí nám přálo, projeli jsme celé bulharské pobřeží od severu až na jih a mohli jsme pouze obdivovat změny, které tu proběhly...
Žluté a oranžové slunečníky stojí vyrovnané v řadě jako vojáci. Konec pobřeží je v nedohlednu a od moře vane svěží, i když ještě trochu chladný vítr. V sedm hodin ráno je pobřeží prázdné. Je to jedna z mála chvil, kdy si člověk může vychutnat, jak se mu nohy boří do zlatého písku, a je přitom téměř sám.
Slyšet je jen šumění vln a zdálky povely mladého majitele restaurace, který připravuje zahrádku pro první dnešní zákazníky...
Stačilo posledních pět let a Bulharsko se slavně vrátilo na dovolenkovou českou mapu. Každým rokem sem jezdí víc našinců, a pokud se v této zemi budou nadále zlepšovat služby a udrží se "příjemné" ceny, tak bude našich turistů nejspíš pořád přibývat. A co kromě moře můžete ještě v Bulharsku vidět?
Bulharská metropole je městem změn. Na hlavním náměstí Svaté Neděle vystřídala teprve nedávno socha Sofie čili Moudrosti sochu Vladimíra Iljiče Lenina...
Dovolená v Bulharsku stojí za to. Slunečné pobřeží je hezké, Nessebar kouzelný. Vstup do moře je velice pozvolný, což ocení zejména rodiny s dětmi, navíc všude leží velké množství mušliček.
Bulhaři jsou v restauracích i obchodech velice ochotní. Ceny v turistických centrech odpovídají cca českým cenám. Mimo hlavní letoviska zaplatíte ještě méně...
Bulharsko se v posledních letech v Česku vyšvihlo na první příčky letních dovolenkových destinací. Tahle země ale neláká turisty jen na moře a pláže, ale i na lyže. Bulharsko má totiž nádherné hory s velmi dobrými lyžařskými podmínkami, které si v ničem nezadají s jinými evropskými středisky.
K nejkrásnějším pohořím v Bulharsku patří Pirin. Staří Slované věřili, že zde sídlí bůh Perun a tak vzniklo i pojmenování celého pohoří - Pirin...
Také si občas dáte 'šopák'? Tento populární salát se stal v českých restauracích doslova stálicí; pokud by snad v nabídce nebyl žádný jiný, tak šopský salát v ní zaručeně bude. Možná už ale nevíte, že tento salát pochází z Bulharska a že svůj název získal podle oblasti kolem hlavního města Sofie, která se jmenuje Šopsko?
Bulharská kuchyně, která je založená především na zelenině a rozmanitém aromatickém koření, vyniká svou jednoduchostí a nekaloričností. Téměř žádný z pokrmů se neobejde bez použití rajčat, paprik, bílého jogurtu, ovčího sýra, či česneku...
Nízké ceny, stovky hotelů, spousta barů, restaurací, diskoték. A také Černé moře s blankytně modrou barvou a úchvatná historie - to je bulharské pobřeží. Ještě před pár lety opuštěná chlouba někdejšího socialistického tábora, dnes módní novinka lákající turisty z celé Evropy.
Kromě dlouhých písečných pláží a dobrých cen však Bulharská riviéra nabízí i další libůstky, jako je třeba vynikající víno, které lze za levný peníz pořídit u velkých vinařů či malých soukromníků...
