Marsa Alam v Egyptě: dovolená na prahu podmořského ráje
Zverejnené: 24.6.2009 Zdroj: iDNES.cz
Smaragdové doly, delfíny, ale i velbloudy pijící Coca-Colu můžete spatřit, pokud se rozhodnete navštívit krásné přímořské středisko Marsa Alam na břehu Rudého moře. Dávejte ale pozor na silný vítr a velké vlny.
Marsa Alam je původně rybářská vesnice vzdálená 210 kilometrů jižně od Hurghady. Takřka netknutý ráj připomíná spíše střední Afriku. V roce 2001 zde bylo vybudováno mezinárodní letiště, které přispělo ke zvýšení turistického ruchu...
Milašku, jak se maš aneb dovolená v egyptském Dahabu
Zverejnené: 25.11.2008 Zdroj: iDNES.cz
Kdo tvrdí, že v Egyptě je jen poušť, moře, turistické hotelové komplexy a nuda, měl s námi jet na Sinajský poloostrov do městečka Dahab. Bavili jsme se už první večer na kolonádě, když místní obchodník zjistil, odkud jsme, rozzářil se a pyšně povídá: "Ahoj. Zdarma!"
Místní trhovci mají vyzkoušeno, že Češi na slovo zdarma dobře slyší. Ještě populárnější jsou tady ale Rusové, kterých byla v našem hotelu většina, a také Poláci, a tak se prodavač nesmí splést. Jakmile na nás zavolal Pajditě sjudá, pelášili jsme pryč...
Legendární Jeskyně plavců, známá z filmu Anglický pacient, má nyní o záhadu méně. Obrazy v jeskyni nepředstavují staroegyptské plavce, ale nejspíš obětované nepřátele, tvrdí čeští vědci. Jeskyně plavců je jedním z míst, která Češi zkoumají během své expedice do Západní pouště v Egyptě, s cílem objasnit vznik nejstarší civilizace světa.
V neděli 9. listopadu 2008 expedice dosáhla dalšího postupného cíle, zdobených jeskyní, které leží v jihozápadní části Gilf el-Kebíru. První dvě se nacházejí ve Wádí Súra qadím (Staré údolí obrazů). Objevil je László Almásy, jeden z prvních novodobých objevitelů egyptské Západní pouště, známý také z příběhu filmu Anglický pacient...
Nahlédnout v Egyptě po ránu přímo do postelí místních? Pro normální turisty něco nepředstavitelného. Pro ty, kteří se rozhodnou proletět v balonu nad Nilem, reálný obrázek - a že těchto "voyeurů" není málo. Každé ráno za rozbřesku stoupá nad egyptský Luxor pár tuctů horkovzdušných balonů ověšených dobrodruhy z celého světa.
Úchvatný a nekonečný Nil. Jedna z nejmagičtějších řek na celém světě, tepna i páteř Egypta. Majestátní tok, který umožnil vznik úchvatné starověké civilizace, dává dodnes vyprahlé zemi život. A turistům nabízí úžasné dobrodružství. Už více než sto let se Evropané plaví po druhé nejdelší řece světa, jejíž údolí bez debat představuje největší muzeum pod širým nebem...
Památky, plavby po Nilu, nakupování v Káhiře nebo čím dál oblíbenější golf. Valná část Čechů však jezdí do Egypta jen k moři. Pokud se rádi potápíte nebo se to chcete naučit, tak určitě zkuste Rudé moře. Znalci je pro jeho pestrost přirovnávají ke Karibiku.
Publikace o rybách, které je možné pod hladinou Rudého moře spatřit, uvidíte poprvé hned na letišti. A v nabídce hotelových obchodů také nechybějí. K dostání jsou v angličtině, francouzštině, němčině a ruštině, ty nejmenší stojí kolem dvaceti egyptských liber (přibližně šedesát korun)...
Hodně Čechů zná z Egypta jen oplocený hotelový komplex a kousek pláže nebo maximálně pyramidy v Gíze. Pokud ale toužíte poznat jinou tvář Egypta, vydejte se do Asuánu. Tohle podmanivé město na Nilu má tolik co nabídnout!
Staroegyptský název města Asuán zněl Sunu, řecký Syéné a ve starověku sídlo leželo na hranicích Egypta a Núbie. Dnes se nachází 950 km jižně od hlavního města Káhiry a je známo především svými památkami z dob faraónských, ale také stavbou kontroverzní Vysoké přehrady na životodárném Nilu...
Sinajský poloostrov, rozkládájící se mezi Akabským a Suezským zálivem v Rudém moři, je jednou z nejkouzelnějších pouští planety. Fascinující příroda, vzácné památky i nádherný podmořský svět lákají jako magnet cestovatele z celého světa.
Dějiny nehostinného poloostrova začínají dávno před faraony, už v době, kdy zde žily skupiny nomádů, kteří odtud asi před 20 000 lety přiváželi pazourek...
Stolové hory, písečné duny, minerální jezera, palmové lesy a unikátní památky z dob dávno minulých. To je rozmanitá tvář Síwy, oázy v západní poušti poblíž libyjských hranic. Jednoho z nejmalebnějších koutů Egypta.
Oáza Síwa je vzdálena 300 km od Marsy Matrúh a 550 km od Káhiry. Táhne se 12 metrů pod hladinou moře v úctyhodné délce 80 km a je známá především svými datlovými plantážemi a olivovníky. Oáza patří k nejmalebnějších a bezesporu nejatraktivnějším koutům dnešního Egypta...
Egypt, to není jen moře a starobylé památky. Je to i místo, kam svatý Josef podle legendy odvedl Marii s malým Ježíškem. Navštivte s námi křesťanské památky v Egyptě.
Umně nakopnutý fotbalový míč zasáhl svatého Josefa do slabin, ten však nehnul brvou. Dále mlčky shlížel z mozaiky na pekelně řádící omladinu, která si čekání před bohoslužbou krátila kopáním do míče...
Každý už viděl egyptské památky v tolika časopisech a dokumentech. Většina lidí má pocit, že je sochy a chrámy podél Nilu nemohou ničím překvapit. Je tomu ale právě naopak.
Historie a kultura Egypta je úzce spjata s řekou Nil. Chcete-li se něco dozvědět o faraonech, kněžích, úřednících i obyčejných lidech, jejichž dějiny se píší více než pět tisíc let, putujte po slavné řece s odbočkami do Luxoru, Kom Ombo nebo Edfú...
Kde je možné na podzim a v zimě strávit nejlevnější týden na plážích, potápět se v korálovém moři, případně vystoupit na posvátnou horu a vidět nejkrásnější západ slunce na světě a ještě navíc si koupit za nevelký peníz krásné a zajímavé věci? Odpověď je naprosto jednoduchá – Egypt, přesněji řečeno Sinajský poloostrov.
Název Sinaj má zřejmě původ u bohyně Sin, bohyně Měsíce, kterou uctívali původní obyvatelé pouště, možná také pochází ze semitského slova "sen", které znamená "zub". Rozeklaná skaliska náhle vyrůstající z pouště totiž připomínají rozviklaný chrup jakéhosi zlého obra...
Staroegyptské pyramidy. Jeden z divů světa, u kterého již tisíce let postávají užaslí turisté. Už od doby starého Říma si kladou otázky: Jak mohli faraoni něco tak obrovského postavit? A co je k tomu před čtyřmi a půl tisíci lety vedlo? Proč se některé pyramidy tyčí na plošině v Gíze uprostřed pouště a jiné stojí desítky kilometrů dále na jih v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru?
Novou hypotézu vztahující se k poslední z těchto otázek zformuloval Miroslav Bárta, člen Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, ve své studii právě publikované v anglické Cambridge.Je relativně prostá: stavbu pyramid ovlivňovaly společenskoekonomické podmínky ve starém Egyptě a také zkušenosti (často negativní) se stavbou předchozích pyramid...
Pro Čechy je několik let velkým turistickým hitem Egypt. Ne všichni se však od moře z Hurghady či Sinaje podívají i do Káhiry, zajímavé metropole této země. Je to škoda. Jak se píše v proslaveném díle Tisíc a jedna noc: Ten, kdo neviděl Káhiru, neviděl svět.
V pohádkových příbězích Tisíc a jedna noc se o Káhiře také dočteme, že "její prach je zlato, její Nil je zázračný, její ženy jsou černooké panny v ráji. A nemůže tomu být jinak, když je Matkou světa...
Gíza, Káhira, Luxor, Asuán. Čtyřlístek míst, které nevynechá snad žádný z návštěvníků Egypta. Zatímco k prvním třem míří zejména kvůli památkám, jejich úžasné historii a jedinečné architektuře, důvod návštěvy čtvrté destinace bývá obvykle trochu jiný. Jaký?
Pro mnoho turistů je Asuán nejkrásnějším městem celého nilského údolí. V paměti každému zůstává pohádková scenérie žlutých písečných dun, které se na západním břehu příkře svažují k temně modrým vodám Nilu, s jehož barvou tak nádherně kontrastují bílé plachty plachetnic zvaných felúky...
V posledních letech se Egypt stal velkým hitem českých turistů. Lákají je hlavně nízké ceny, dobré služby a několik tisíc let staré atraktivní památky. K jednomu z egyptských magnetů patří i Luxor. Co vás tady čeká?
Když sestupujete do proslavené hrobky známého starověkého vládce Egypta Tutanchamona, zcela určitě nepocítíte takové vzrušení jako její anglický objevitel Howard Carter. Ten se do ní dostal 4. listopadu 1922 a sám tento moment velmi barvitě popisoval jako neobyčejně dobrodružný okamžik. Carter měl pravdu: byl to skutečně jeden z nejvýznamnějších objevů 20. století...
Když měl Egypťan Sinuhet žízeň, napil se jednoduše z řeky. Samozřejmě z Nilu. Jiná řeka v Egyptě není. Dnes by se z Nilu nikdo napít neodvážil, a ten, kdo by tak učinil, by nejpíš onemocněl střevní chorobou a asi i bilharziózou. Nil se sice stal plovoucí stokou, i nadále ho však obklopují ty nejúžasnější stavby světa.
Nil je místy hnědý, místy žlutý, jen zdálky vypadá modře, kanály připomínají smetiště. Nil, to jsou střeva Egypta. Ale i jeho cévy a páteř...
Na potápěčských mapách je jenom pár míst, která se svým zvukem vyrovnají pověsti lokality zvané Blue Hole – Modrá díra. Je to tmavomodré oko kulaté korálové průrvy hned u východního břehu Sinajského poloostrova. Tam, kde na dně leží údajně přes dvě stovky mrtvých těl potápěčů, denně skotačí desítky šnorchlistů.
Rudé moře tady dokázalo divy. Ani ten nejmovitější akvarista s nejbujnější fantazií nedokáže natlačit do své domácí napodobeniny byť jen desetinu, setinu nádhery podmořského vesmíru, jaký se otevře očím i toho posledního skoroneplavce se šnorchlem tady – na Blue Hole...
